BEZPEČNOST

Radiace v Černobylu dříve a dnes

Radiace je běžný způsob vyzařování energie a je běžný všude na světě, včetně našich těl. Slovo „radiace“ bylo po celá desetiletí spojováno nebo lokalizováno s místem, které změnilo historii lidstva. Černobyl je symbolem největší katastrofy v oblasti jaderné energie v historii lidstva s jistými fatálními důsledky způsobenými šířením radiace z výbuchu 4. bloku v Černobylské jaderné elektrárně. Úrovně radiace v černobylské elektrárně a blízkém okolí (včetně města Pripjať) se pohybovaly od 0,1 do 300 sievertů za hodinu (téměř miliarda – 1 000 000 000krát více, než je obvyklé přirozené záření pozadí měřené v mikro sievertech – μSv). Většinou byly do vzduchu vyhozeny radioaktivní izotopy jódu 131, cesia 137 a stroncia 90. Dokonce strávení 10 minut v okolí hořícího reaktoru by vedlo k akutní nemoci z ozáření.

Jak klesá radiace po nehodě v Černobylu

Týdny po černobylské havárii, pokračovaly likvidační práce (požár v aktivní zóně reaktoru byl zcela uhašen až dva týdny po havárii) a kromě toho, že nejnebezpečnější částice (např. jod 131) měly velmi krátký poločas rozpadu a přeměnily se na méně nebezpečné nebo stabilní izotopy, úroveň radiace v Pripjati a v okolí černobylské elektrárny tím začala pomalu klesat. Budování nového a bezpečného sarkofágu (dokončeného 30. listopadu 1986, v úžasném čase, pouhých 7 měsíců) nad zničeným reaktorem č. 4 pomohlo radiaci dále klesat a umožnilo lidem provádět další likvidační práce v černobylské vyloučené zóně. Radioaktivní izotopy jsou obvykle poměrně těžké, a proto přirozeně klesají hlouběji do půdy; každý rok se noří do půdy přibližně o jeden centimetr.

POLOČAS ROZPADU? … NA CELÝ ŽIVOT!

* Poločas rozpadu je doba potřebná k tomu, aby radioaktivita specifického izotopu klesla na polovinu své původní hodnoty. To znamená, že radioaktivita ve skutečnosti nikdy nezmizí, ale po dostatečné době se může stát zanedbatelnou. Například po 10 poločasech klesá radioaktivita 1000krát, po 20 poločasech 1 000 000krát atd.

Kde je v dnešní době záření v černobylské zóně?

V dnešní době i evakuované oblasti Černobylu zůstávají pustinou – a k Vašemu překvapení je zde velmi těžké najít radioaktivitu, která by přesahovala přirozené záření. To je také jeden z důvodů, proč se nyní 30kilometrová černobylská vyloučená zóna stala přírodní rezervací. V 10kilometrové černobylské zóně stále najdete radioaktivní hotspoty, tj. místa na zemi s koncentrovaným zářením, které stále překračují přirozenou hladinu záření stokrát až dokonce tisíckrát. Během Vašeho výletu po Černobylu Vám budou tyto místa ukázána, ale nebudete u nich příliš blízko ani dlouho. Skvělé pro rychlé měření radiační bezpečnosti, které se Vám v budoucnu může hodit. Dokonce i oblast Červeného lesa (borový les za černobylskou elektrárnou, který vyschl kvůli radiaci několik dní po nehodě) je pouze průjezdní zastávkou Vaší prohlídky Černobylu.

V roce 2016, kdy byl New Safe Confinement posunut nad starý sarkofág, úroveň radiace kolem černobylské elektrárny poklesla 3-4krát a nyní je 1,2 μSv (microsievertu) za hodinu. V nedalekém městě Pripyat může úroveň radiace na některých místech dosáhnout 0,9 μSv za hodinu, ale obvykle nepřesahuje přirozenou úroveň radiace 0,3 μSv za hodinu. Úroveň radiace se liší například podle počasí (nižší v zimě, vyšší v létě).

Je bezpečné, v dnešní době navštívit Černobyl?

Po všech těch letech je dnes cestování do Černobylu bezpečnější než kdy jindy. Společnost ChernobylX od roku 2008 vytvořila nejbezpečnější cesty pro provozování výletů do Černobylu, které se během prohlídek vyhýbají radioaktivním místům nebo se skupina blízko těchto míst zdrží jen krátkou dobu. Stále se nám daří ukazovat všechna nejdůležitější a nejzajímavější místa a budovy, na některých prohlídkách i vnitřek Černobylské elektrárny  a dokonce i velínu reaktoru číslo 4 (k dispozici pouze na Černobylské soukromé zájezdy.

Během jednoho dne stráveného v černobylské zóně vyloučení obdrží tělo dávku záření srovnatelnou s přirozeným zářením nacházejícím se všude kolem nás. Abychom to uvedli na pravou míru, je tato dávka obvykle 300krát menší než rentgenové vyšetření celého těla a je srovnatelná s několika hodinami strávenými v letadle, kde jsme více vystaveni kosmickému záření přicházejícímu z vesmíru. Pokud to převedeme do čísel, obdržíte 3-5 μSv gama záření za jeden den (viz typy záření níže), což je dávka záření, která absolutně není škodlivá. Pro srovnání: většina jaderných elektráren po celém světě má bezpečnostní limit pro své zaměstnance stanovený na 50-100 μSv denně. S největší pravděpodobností během letu do Kyjeva dostanete více záření než za jeden den pobytu v Černobylu.

Jaká pravidla je potřeba dodržovat během návštěvy Černobylu?

Návštěvníci černobylské vyloučené zóny by se měli vyvarovat radioaktivnímu prachu, který by se ve větrném počasí mohl na některých místech vyskytovat a uvíznout v malém (ne nebezpečném) množství na jejich oblečení nebo botách. ChernobylX navrhuje, aby si všichni návštěvníci po návratu z výletu po Černobylu důkladně vyprali veškeré oblečení a boty. Každý dobrodruh, cestující do Pripjati a černobylské zóny s ChernobylX, dostane zdarma respirátor. A jako jediná cestovní společnost na Ukrajině Vám také nabízíme bezplatné používání Geiger-Müllerova počítače. To abychom zlepšili Vaše pohodlí a bezpečnost. Malá statistika na závěr: během posledních 14 let se to nestalo více než v 10 případech, kdy si naši turisté museli umýt boty před absolvováním dozimetrické kontroly v Černobylu (u nás ji absolvujete minimálně dvakrát denně). Žádáme Vás, abyste zůstávali v blízkosti svého průvodce a dodržovali jeho pokyny. Jedině tímto způsobem Vám můžeme zajistit stoprocentně bezpečný výlet po Černobylu.

Černobyl bezpečnější než Vatikán? Jak jsme z toho udělali nejbezpečnější výlet do Černobylu na světě?

Více informací o radiaci a bezpečnosti před tím, než odjedete do Černobylu

RADIACE 101

Všechny objekty kolem nás, včetně našich těl, se skládají z atomů, které jsou složeny z protonů a neutronů nacházejících se v jádru, a elektronů, které je obíhají. Atomy stejného chemického prvku mají stejný počet protonů, ale mohou se lišit v počtu neutronů. Nazýváme je tak různými variantami izotopů stejného prvku. Například dva z nejznámějších izotopů uhlíku jsou tzv. uhlík-12 a uhlík-14, kde číslo udává celkový počet protonů a neutronů.

Poté můžeme rozdělit všechny izotopy podle toho, zda jsou stabilní nebo se mění v procesu, který nazýváme radioaktivní rozpad nebo jednoduše jen radioaktivita. Rychlost, s jakou se rozpadají některé radioaktivní izotopy, je charakterizována poločasem, který se pohybuje od nepatrných zlomků sekundy po miliardy let. Pokud je poločas krátký, rozpad je rychlý a my říkáme, že takový izotop je radioaktivnější a naopak.

Je důležité si uvědomit, že určité úrovně radioaktivity jsou velmi časté, protože každý prvek má nějaké radioaktivní izotopy a mnoho z nich se nachází přirozeně kolem nás. Díky tomu jsou všechny objekty kolem nás do určité míry radioaktivní, dokonce i včetně našich těl, která obsahují malé množství radioaktivního uhlíku-14 a draslíku-40 a obvykle kolem 8000 atomů z něj každou sekundu rozpadá. Naše těla jsou samozřejmě zvyklá na tyto nízké úrovně radioaktivity, které jsou neškodné.

Dobré vs. špatné záření – jaké záření je pro mé tělo nebezpečné?

Záření je transport energie a lze jej rozdělit na ionizující nebo neionizující na základě jeho schopnosti ionizovat atomy a molekuly a narušovat mezi nimi chemické vazby. Například viditelné světlo nebo rádiové vlny jsou oba typy bezpečného neionizujícího elektromagnetického záření, zatímco záření emitované při radioaktivním rozpadu je obvykle nebezpečné ionizující záření. Nebezpečí ionizujícího záření spočívá ve skutečnosti, že může narušit chemické vazby uvnitř buněk živých organismů, které je mohou poškodit a vést k nepříznivým účinkům na zdraví.

Množství absorbovaného záření se nazývá dávka a pro nás je nejdůležitější takzvaná efektivní dávka, která zohledňuje množství a druh záření a jeho biologický účinek. Přesně to budou měřit naše dozimetry během Vaší návštěvy Černobylu. Jednotkami účinné dávky jsou sieverty nebo více prakticky microsieverty (1/1 000 000 Sievert). Naše dozimetry měří skutečnou úroveň záření v mikrosievertech za hodinu a také automaticky počítají celkovou dávku během doby, kdy je dozimetr zapnutý. Jak jsme již zmínili, během typického návštěvního dne v černobylské vyloučené zóně bude Váš dozimetr měřit asi 3–5 mikrosievertů gama záření. V případě, že svůj výlet do Černobylu upgradujete o návštěvu černobylské elektrárny, může to být o něco více: 4–6 microsievertů.

Přirozené vs. umělé záření

Mluvit o přijetí dávky záření může znít hrozivě, ale je důležité to uvést na pravou míru. Musíte pochopit, že některé úrovně záření, tj. záření pozadí, jsou zcela přirozené a vyskytují se všude na světě. Radiace pozadí se skládá z několika zdrojů, včetně záření přicházejícího ze všech radioaktivních izotopů, které se přirozeně vyskytují ve všem kolem nás, a kosmického záření přicházejícího z vesmíru. Nejvýznamnějším zdrojem záření pozadí je radioaktivní plyn zvaný radon, který se přirozeně uvolňuje ze země, kterou vdechujeme vzduchem. Zejména v budovách se špatným větráním se tento plyn může koncentrovat a úroveň radiace se může snadno stát vyšší než na většině míst v černobylské vyloučené zóně.

V číslech se světový průměr u všech zdrojů záření pozadí pohybuje kolem 8 mikrosievertů denně. Takže můžete vidět, že 3–5 mikrosievertů měřených Vaším dozimetrem během 10–12 hodin naší exkurze jsou zcela bezpečné a jsou srovnatelné s tím, co byste běžně obdrželi každý den doma. Kromě toho existuje mnoho míst, která nyní mají přirozeně mnohem vyšší úroveň radiace než dnes Černobyl. Rekord drží brazilská pláž Guarapari, kde na některých místech může úroveň radiace stokrát překročit současnou úroveň Černobylu.

Kromě přírodních zdrojů záření na pozadí existuje také mnoho umělých zdrojů, kterým jsme běžně vystaveni. To zahrnuje různé lékařské postupy, ale také kouření, protože cigaretový kouř obsahuje značné množství radioaktivního polonia-210, které může způsobit rakovinu. Další radioaktivní aktivitou je cestování letadlem, protože ve vysokých nadmořských výškách jsme více vystaveni kosmickému záření, před kterým jsme obvykle chráněni atmosférou. Níže uvádíme seznam nejběžnějších umělých zdrojů. Jak vidíte, kouření je jednou z nejvíce radioaktivních činností, které člověk může zažít, a vykouřením jednoho balení denně dostanete během jednoho roku dávku 10.000krát větší než během exkurze do zóny.

Čtyři typy ionizačního záření

Záření Alfa

Je nejběžnějším zářením, protože většina radioaktivních izotopů se rozpadá emitováním alfa částic. Alfa částice se skládá ze dvou protonů a dvou neutronů. Jelikož jsou poměrně velké a nesou elektrický náboj, je velmi snadné je zastavit. K účinnému stínění alfa záření je obvykle dostačující kus papíru nebo několik centimetrů vzduchu. Pokud je však nějaký radioaktivní materiál požit nebo vdechnut a přijde do přímého kontaktu s tkání vnitřních orgánů, může to způsobit poškození a vést k nepříznivým zdravotním problémům. Z tohoto důvodu je nutné zabránit kontaminaci potravin, což je hlavní důvod, proč je přísně zakázáno konzumovat jakékoliv jídlo během Vaší cesty do vyloučené zóny ve venkovních prostorách.

Záření Beta

Sestává z elektronů nebo takzvaných pozitronů. Kus plastu, hliníkové fólie nebo několik metrů vzduchu může záření beta relativně snadno zastavit. Z tohoto důvodu Vaše dozimetry detekují beta záření jen krátce v blízkosti tzv. hotspotů a nepředstavují vážné zdravotní riziko. Podobně jako u záření alfa je nejdůležitější vyvarovat se konzumaci případně kontaminovaných potravin. V Černobylu mohou mít některé hotspoty částice beta, takže se jim vyhýbáme.

Záření Gama

Je druh elektromagnetického záření, stejně jako viditelné světlo nebo rádiové vlny, ale mnohem energičtější. Jedná se o velmi pronikavý typ záření, který je nejlépe chráněn velkým množstvím olova nebo betonu. Gama záření je velmi běžný typ záření, který se nachází všude kolem nás, a proto jsou naše těla zvyklá na jeho nízké hladiny. Proto malé množství záření gama nepředstavuje vážné zdravotní riziko. Toto  záření budete měřit v Černobylu v malých dávkách.

Neutronové záření 

Vyrábí se typicky v rámci jaderného štěpení, které hraje klíčovou roli v jaderné energii. Jedná se o velmi pronikavý typ záření, který je nejlépe chráněn materiály s vysokým obsahem neutronů, jako je parafín nebo velké množství vody. Jedná se však o velmi vzácný typ záření, který lze nalézt pouze v blízkosti aktivních jaderných reaktorů. 

Hledáte ve svém životě více záření? Banány jsou nejvíce radioaktivní ovoce. Obsahují radioaktivní izotop draslík-40. Jíst jeden banán se rovná dávce záření 0,1 mikrosievertu, avšak případy tohoto záření přijímaného Vaším tělem nelze srovnávat s kouřením ani s návštěvou Černobylu.

Na světě existují i jiná místa, která jsou přirozeně nebo historicky radioaktivní; vůči nimž lidé nemají takové předsudky, jako vůči Černobylu.

Na závěr Vás chceme především  ujistit, že Vaše černobylská exkurze bude jedním z nejbezpečnějších dobrodružství Vašeho života.